Z důvodu trvalého, neobyčejného tlaku na různá místa v těle je bráněno dostatečnému prokrvení těchto míst a mohlo by nastat jejich odumření. Ale tato místa chtějí dále žít a tak se brání a odčerpávají z okolí svůj požadavek. Následkem svého samostatného odčerpávání svých potřeb, vzniká podle mého názoru samostatný útvar - novotvar. Zpočátku roste tento novotvar pomalu a trvá to, jak je známo, často i 10 i více let, až potom rázem a rychle začíná bujet zduřenina - nádor, novotvar, který nazýváme rakovinou. Když už je to tak daleko, je čas, ale ne zdaleka ještě pozdě, začít "totální protirakovinnou kůru.

Jestliže hned na počátku takový na pohled nezáludný novotvar operativně rozřízneme, nebo jej po okolí mačkáme (například při ranní prohlídce těla), potom se stane místo divoké - probudí se a jako tygr vstoupí jeho produkt do krevního oběhu a vzniká metastáza (rozsev). Je tedy lépe, když takovou zauzlinu nebo novotvar necháme v klidu. U koho ale tato okolnost vzbuzuje strach a chce mít klid a jistotu, ten ať nasadí "totální protirakovinnou kůru". Zde je nutné totiž jiné ošetření. Často jsem přemýšlel, jak by takové ošetření, léčení mělo vypadat.

Přišel jsem na myšlenku, zda by třeba mohlo být pomoženo se zeleninovými šťávami. O tomto tématu jsem mluvil s říšským vrchním Kneipova sdružení s panem ing. Bolestrangem a ten mne přivedl na tuto ideji. Sestavil jsem směs šťáv ze zeleniny, jak je uvedeno v článku pod názvem "Totální protirakovinná kůra". O zeleninových léčebných šťávách jsem uvažoval takto: Šťáva z červené řepy je určitě proti rakovinnému onemocnění, ale ze samotné šťávy z červené řepy nemůže člověk žít. Přidal jsem proto šťávu z mrkve pro její obsah karotenu, celerovou bulvu obsahující fosfor, bez kterého člověk nemůže žít a také ještě černou ředkev a šťávu z brambor pro požadavek jater.

S touto šťávovou kůrou jsem od roku 1950 posloužil mnoha stům, již neoperovatelným a lékařem do beznaděje odevzdaným nemocným rakovinou různých forem a nemocných leukémií, k úplnému vyléčení, jak je zřejmé z dobrozdání a děkovných dopisů v této brožurce otištěných. Jestliže jste již přečetli můj návod na léčení rakoviny "totální protirakovinnou kůrou", pomyslíte si asi to, co už stovky pacientů a mnoho lékařů myslelo a říkali: "Vždyť přece takhle ten člověk nemůže žít, když po dobu 42 dnů bude pít jen čaje a šťávy.

Psalo mi mnoho lékařů, kteří se domnívali, že bez tuků a bílkovin je nemožné tak dlouho žít a že si nemohou vzít na zodpovědnost, aby nemocní rakovinou mimo mnou doporučovaných šťáv nedostávali nic jiného k jídlu. Moje odpověď byla stále stejná: "Je nezodpovědné pacientům dávat mimo šťáv ještě něco k jídlu! Zemřeli vždy ti, kterým mimo šťáv bylo dáváno něco k jídlu." Mám s tím již přece tisíceré zkušenosti, a lékaři, kteří o tom pochybovali, byli o tom mnou přesvědčeni. Mnozí pacienti, kterým lékaři říkali, že tomu nechtěli zpočátku věřit a žasli, byli potom pro tuto věc již příznivě nakloněni. Všechna čest takovým objektivně zkoumajícím lékařům. Dnes tedy vím už zase něco více. Bylo mi často hádankou, proč takový nemocný rakovinou, jen s malým rakovinovým nádorem, nebo takoví, kteří již byli operováni, sotva nebo vůbec nemohou bez jídla mimo šťáv vyjít.

V roce 1952 jsem byl u jedné paní, která měla již neoperovatelnou rakovinu žaludku. Tato paní během jednoho a půl měsíce skoro nic nejedla a nepila, ale denně zvracela. Pomyslíte si, že to není možné. Já jsem tehdy říkal, že tato paní žije přímo z rakovinového nádoru. Tato paní měla vyloženě otevřenou rakovinu žaludku. Dával jsem jí při její nemoci pít ráno a večer po třech kapkách z mochny nátržníku(Potentilla tormentilla). Výtažek z nátržníku jsem jí dával za účelem, aby se její otevřená rakovina v žaludku uzavřela, zatáhla, což se mi také povedlo. Po třech dnech už také nezvracela a mohla požít dvě polévkové lžíce zeleninové šťávy a potom denně stále trochu více.

Desátého dne jí řekl její ošetřující lékař, který k ní denně chodil: "Kupodivu zde nastalo převratné zlepšení" a zeptal se jí, zda by snad mohla něco pojíst. Odpověděla, že ano. Zeptal se tedy, co by pojedla. Odpověděla: "Šťávy, pouze šťávy." A on dále: "A to vám pomáhá a nemusíte již potom zvracet?" "Ano, již nemusím a spotřebovala během kůry jen málo zeleninové šťávy.

Tato paní žije dodnes celkem ve zdraví a je jí již 87 let (v době psaní této brožurky). Mě je to již nyní docela jasné, proč nemocní rakovinou, kteří mají velký nádor, předně spotřebují málo šťávy a mimo to nepotřebují nic jíst - čili nespotřebují žádnou bílkovinu. Oproti tomu ti, kteří mají malý nádor (tedy nemocní v počátečním stádiu), těžko vychází s tím, že by jim stačila k obživě pouze zeleninová šťáva. V takovém případě by bylo dovoleno (mimořádně) sníst denně šálek čisté cibulové polévky proto, že je zde k dispozici jen málo bílkovin v onom nevelkém nádoru (ze kterého by člověk mohl žít).

Totéž se projevuje i při operovaných s rakovinou, u nichž byl zčásti nebo zcela nádor odoperován a není tedy žádná náhrada bílkoviny v pozůstatku z nádoru. Bruno Vonaburg, autor knihy "Boží požehnání v přírodě" posuzuje úspěch této kůry proti rakovině takto: "Poněvadž vývoj a růst karcinogenních útvarů, tj. vznik nádorů a jejich bujení, je vyživováno a podporováno bílkovinami, vidím v léčení zeleninovými šťávami následující přednost: Léčivou kůrou zeleninovými šťávami se přísun bílkovin zvenčí zastaví, to znamená že jsou bílkoviny z denní potraviny vyloučeny, vyřazeny.

Poněvadž ale organismus bez této látky nemůže žít, zžírá tedy po bílkovinách hladová krev v těle na všech místech přebytečné bujení, tedy strukovitost a nádory. Toto je pravá operace bez nože, kterou krev v těle si sama provádí a jemně dávkuje a řídí. Druhé hledisko hodnotím v bohatosti minerálních látek obsažených v rostlinných šťávách. Je prokazatelné, že během rakovinného bujení je výměna minerálních látek v buňkách narušena. Na minerální látky bohaté rostlinné šťávy mohou tuto poruchu - nedostatek - příznivě ovlivnit a vyrovnat. Během takové kůry se šťávami je přirozeně nanejvýš nutné, aby stolice a močení dobře probíhaly, aby odbourané zplodiny v těle nezůstávaly a nezpůsobovaly otravu.

Činnost vylučovacích orgánů je podporována kombinací čajů, přičemž pakost smrdutý (Geranium Robertianum) povzbudí ledviny a pomáhá vyloučit z těla jedy. Koprník štětinolistý (Meum nutellina) zase čistí krev. Šalvěj zabraňuje zánětům a léčí je. Květ měsíčku (Calendza oficinalis) odstraňuje z krve tzv. viromicosu (poruchu buněčného dýchání v krvi). Jak tedy posuzovat kůru se šťávami z těchto tří pohledů. Musím k tomu ještě sám připomenout, že také mnozí, kteří se rozhodli podstoupit ozdravovací kůru šťávami a kteří byli nemocní rakovinou a tuto kůru provedli z důvodu prevence nebo jako odtučňovací prostředek a během této kůry nepožili sebemenší sousto jiné potravy mimo šťáv, se přitom cítili dobře a byli plně práce schopni. To je důkaz, že to jde během takové kůry i bez přísunu bílkovin.

Několik příkladů

V roce 1950 jedna pacientka, která měla již dlouho rakovinu prsu, prodělala jako první léčbu - kůru se šťávami, a to s nejlepším výsledkem. Dnes, v roce 1980, je úplně zdráva a po nějakém nádoru ani stopy. Již 10 let před tímto případem jsem měl sestavenou kůru, ale nikdy jsem se neodvážil říci pacientovi, že má rakovinu. Jenže tato paní to o sobě věděla proto, že ji chtěli operovat, ale ona se pro operaci nemohla rozhodnout proto, že její matka byla na rakovinu prsu operována a poté brzo umřela. Řekl jsem jí proto, když ví, co má, že bych měl jeden prostředek, ale že byl připraven a vyzkoušen jen pro rakovinu žaludku. Tento můžete zkusit, uškodit vám v žádném případě nemůže. Provedla tedy kůru se šťávami, která tehdy nešla tak lehce připravit jako dnes, neboť nebyly žádné odšťavovače zeleniny, ta se musela nastrouhat na struhadle a přes lněné pláténko vymačkat. Tato paní z Bludenz byla po 42 dnech vyléčena a po nějakém nádoru nebylo ani stopy.

Můj druhý případ: Byl jsem přiveden k panu J.F. z Gotzis, který trpěl rakovinou žaludku ve stavu, kdy už byla neoperovatelná a také nebyla žádná naděje na zlepšení. Také tento pán započal "Totální protirakovinnou kůru" a byl rovněž po 42 dnech zdravý. Byl jsem také u paní O.M. v Götzis, která měla rakovinu žaludku a střev. Také tato, současně s panem J.F., prodělala kůru se šťávami. Byla vyléčena a ještě dnes, v roce 1980, žije a je zdravá. Čtvrtý případ, Sr. Leonarda von Zams, měla také rakovinu střev a absolvovala kůru a byla rovněž vyléčena a ještě ve svých 80 letech činná jako umělecká malířka.

„Rady k předcházení a léčení mnohých nemocí, rakoviny, leukémie a jiných zdánlivě nevyléčitelných nemocí, které jsou pomocí přírodních prostředků vyléčitelné." Rudolf Brouss (výňatky z německé brožury - doslovný překlad)